SOS - Ivo Ištvan znovu překročil hranice republiky

Mám pro vás tři zprávy. Dvě dobré, jednu špatnou. Začnu špatnou. Ivo Ištvana dobře znají i na Slovensku. Ta první dobrá zpráva je, že blogy iDNES jsou čteny i u našich sousedů. A ta třetí dobrá zpráva zní, že tam čtou i můj blog. Ó, jak jsem skromný.

K mému článku „Petr Nečas - politická Iveta Bartošová“ jsem dostal ze Slovenska tento e-mail od paní Marty. K. Dovolil jsem si ho „přeložit“ do češtiny:

Dobrý večer p. Navrátil. Sleduji českou i slovenskou politiku od roku 1989. Plně souhlasím s Vaším článkem. Vystihl jste situaci.

Trapná tiskovka prokurátora Ištvana a p. Šlachty (13. 7.?, už si přesně nepamatuji), člověk si myslel, že vykradli ČNB, anebo jiné zločiny, pád vlády a nic, jak se česky říká „skutek-utek“ a dnes jen hon na čarodějnice. Dodnes nevysvětlili čí je všechno zlato a čí jsou ty peníze, které zabavili a co mají vůbec na ty „kmotry“ a jejich propojení s p. Nečasem.

Na to velké „nic“ potřebovali 450 těžkooděnců. Pan Ištvan asi sleduje hodně filmů o italské mafii. I na Slovensku máme něco podobného, bývalého policejní ředitele, který si říká „slovenský Cattani“. To, jak to zasáhlo do lidských životů a hlavně pana Nečase je neadekvátní a nespravedlivé. Jsem ráda, že se najde někdo, kdo o tom píše objektivně.

Děkuji

S pozdravem Marta K.

Paní uvedla i své příjmení, pochopitelně znám i její e-mail. Nebylo by vhodné uvádět kontakt na její osobu. Úplně bude stačit, když se příznivci a zastánci prokurátora Ivo Ištvana a jeho nohsledů vyběsní na mně. Podobné typy jako pan Ištvan, model 2013, jsou zřejmě internacionální. Možná by nebylo od věci uspořádat pro ně mezinárodní setkání národních komisařů Cattani. Připomínalo by to srazy imitátorů Elvise Presleyho. Ištvani všech zemí spojte se.

Je to zajímavý pohled, jak Ištvana a jeho partu vnímají v jazykově blízkém „zahraničí.“ K dopisu není třeba můj komentář, čtenáři si jistě udělají svůj názor sami.

To, co v současnosti sledujeme, to, čeho si povšimla i paní Marta, ty Ištvanovy erupce spravedlnosti jsou výsledkem zakonzervování institutu státního zastupitelství po roce 1989. Staré „prokurátorské struktury“ tam zůstaly, ti noví se to rychle naučili. Podle Paretova pravidla odhaduji, že tam pracuje 80% neschopných. Těch zbývajících 20% drží státní zastupitelství nad vodou.

Toto souručenství starých brachů se navzájem kryje. Nezapomínají přitom ani na své kamarády a známé. Pokud se v paměti ohlédnu, nedokáži si vybavit, mimo jednu nešťastnici z Prachatic, že by nějaký státní zástupce byl trestně stíhaný. Vlastně ani o ní nevím, jestli vůbec skončila před soudem. Za tu dobu ale před soudem stály desítky policistů, včetně policejních papalášů. Byli souzeni a odsouzeni i soudci. A ne málo.

Ale státní zástupce? Nevzpomínám si ani na jednoho. Není to zvláštní? Asi je to tam sám Mirek Dušín a Mirka Dušínová. Něco tam bude špatně. Neodpovídá to profilu české společnosti. Tolik slušňáků v jedné „firmě“? Jistě, nemůžu znát vše, takže budu jen rád, když někdo v diskuzi přijde s lumpem státním zástupcem. Ale odsouzeným. Těmi neodsouzenými bychom nejspíš zablokovali stránky iDNES.

Tomu, že policie rok a půl někoho sleduje, potom to veřejně ohlásí a „nerealizuje“ ho, tak tomu by nevěřil snad ani Václav Moravec. A nám jsou takové bulíky věšeny na nos. To si ti policajti a státní zástupci myslí, že lidé jsou tak pitomí? Nebo jsou pitomí oni?

Proč, když měli Nečase a spol. na lopatě, proč nečekali, až se do údajných sítí zamotá Rittig a Janoušek? Proč dál všechny neodposlouchávali, aby měli stoprocentní důkazy? Klidně mohli počkat až do jara 2014, tedy do termínu řádných parlamentních voleb. A jak je možné, že během roku a půl „intenzivní práce“ nezískali něco hmatatelného na ony neustále vzpomínané kmotry? Tak, jak je nám to prezentováno, je to celé nesmysl. Nesmysl, při kterém byly použity masivní represivní a sledovací prostředky.

Nástupem Pavla Zemana na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně nedošlo k nějakému zásadnímu posunu. Ano, Rampula je pryč, podařilo se vyštípat olomouckou státní zástupkyni Kodytkovou, ale to je tak všechno. Při vší úctě k JUDr. Bradáčové i ten její Rath je malá ryba. A Ištvan, ten nemá v rukách nic.  Na okresech a krajích prokurátoři prudí stejně vesele jako za Vesecké. Tam je status quo.

Ta organizace je tak prolezlá rakovinou, že je demokratickými prostředky v podstatě nereformovatelná. Rakovinu nejde vyléčit zaříkáváním, ale chemoterapií nebo radikálním řezem, operací. Zaříkávač Zeman z Brna provedl jen drobné kosmetické úpravy. Je to podobné, jako by si stará prostitutka nasadila na hlavu nejnovější klobouk a nalíčila se. Pod líčidly i kloboukem to bude stále ta sama prostitutka, žádná nová, moderní a poctivá mladice.

Já chápu, že státní zástupce musí být chráněný před vlivem politiků řízených „politickými podnikateli“. Kdyby byl snadno odvolatelný, kmotři by měli žně při kosení těch státních zástupců, kteří jsou doopravdy dobří a nepředstírali by jen, že jdou kmotrům po krku. Bohužel, pan Ištvan a spol. do této kategorie nepatří. Je to dilema. Jak oddělit zrno od plev. Zatím to vypadá, že nedotknutelnost státních zástupců je zneužívána. Potom se nemůžeme divit, že se někteří z nich chovají jako utržení z řetězu.

Vypadá to, že „orgány“ si to na Rathovi vyzkoušeli, tak říkajíc rozcvičili se. Jenže hlavní úder nebyl potom veden proti Janouškovi, Rittigovi či Bémovi, ale proti Nečasově vládě. Já osobně jsem její odchod uvítal. To byl pro mě pozitivní krok. Ale ta metoda, jakou to bylo provedeno, byla špinavá.

Komedie skončila. Je čas odejít. Nebo předat věci švýcarské prokuratuře – míněno ironicky. V opačném případě nás bude pan Ištvan až do svého důchodového věku krmit informacemi, že případ nevzdává a je kmotrům na stopě. Případně dodá, že: „Někteří podezřelí jsou už nyní poměrně nervózní.“ (Hospodářské noviny; 6. 11. 2013). Ištvan asi vzal doslova bonmot, že nevinní lidé neexistují, jsou jen lidé špatně vyšetření.

Chtěl bych panu Ištvanovi a panu Komárovi jménem českého lidu za jejich výkony poděkovat. Když už na ně nezbyla na Hradu nějaká medaile, posílám jim alespoň zdravici. A jak jinak poděkovat, než slovy jejich chráněnce: „Díky chlapi. Bylo to takové neformální“.