Velká česká zeď

4. 11. 2013 16:01:22
33 ku 67. To je oficiální poměr počtu Moravanů k Čechům. Pokud se týká zastoupení Moraváků ve vrcholové politice, ve státní správě, v klíčových úřadech, atd., je ten poměr opačný. Proč tomu tak je, nevím. Tohoto fenoménu jsem si povšimnul zejména u politických činitelů, kterým se říká kontroverzní, lidově šmejdi. Jen si sami vzpomeňte na politika či státního úředníka, který vám pije krev. S dvoutřetinovou pravděpodobností bude pocházet od nás, to je z Moravy.

Nápravu a dosažení harmonie lze sjednat různě. Jednou z možných cest je oddělit Čechy a Moravu plotem nebo zdí. Podobně se v Austrálii bránili migraci divokých králíků a pustošení krajiny takzvaným „Plotem proti králíkům č. 1“ z roku 1907. Byl to zoufalý pokus, který nepomohl. Králíci, podobně jako čeští politici, neměli v krajině přirozené nepřátele, a tak se rychle šířili a způsobili ekologickou katastrofu. Čeští politici zase politickou katastrofu.

Dále by bylo nutno z Východočeského kraje vytvořit nárazníkovou zónu, něco jako pásmo v Gaze. Aby to, co podleze či přeleze a bude se snažit táhnout dál na Prahu, bylo zastaveno a absorbováno. Za tento těžký úděl by Východočeský kraj získal různé bonusy, dotace, privilegia, včetně práva hrdelního.

Našim politiků nikdy nescházela tvůrčí kreativita. Nechali se tak inspirovat australským plotem, vlastní realizace si našla vzor ve Velké čínské zdi. Čína kopíruje cizí výrobky, tak si politici řekli, že Číňany převezou a jejich zeď také okopírují. Na tom přece není nic špatného. Nakonec i jeden bývalý ministr dopravy, v současnosti stíhaný policií, chtěl stavět české dálnice s Číňany. Tak proč neokopírovat zeď? Jak to všechno začalo, jak to probíhalo a jak to „po česku“ dopadlo, si povíme v této politické frašce.

Řekněme si napřed, co to vůbec ta Velká čínská zeď je. Velká čínská zeď (Čchang-čcheng) byla budována 200 let. Stavěli ji statisíce zajatců a trestanců. Měla znesnadnit polokočovným kmenům, zejména Mongolům, podnikání loupeživých nájezdů do nitra Čínského impéria. Při stavbě byly použity trvanlivé materiály jako kámen a cihly. Je vidět i z oběžné dráhy Země. Invazi Mongolů ale stejně nezabránila.

Začneme popisem místa a reálií. „Czechia“ se skládá ze dvou částí – Čech a Moravy. Je obývána potomky barbarů, kteří si nestačili narabovat po pádu Římské říše, ani nevedli výnosné loupeživé války, jako jejich nordičtí sousedi. O to více se proto musí snažit dnes. Jedinou historickou výjimkou byli Husité. Ti svého času provedli něco jako středověkou kuponovou privatizaci církevního majetku. Západní Evropa tento inovativní přístup dlouho nechápala. K renesanci hnutí přispěl až jeden téměř neznámý profesor z Prahy a světoznámý investiční bankéř z Baham. Co se týče mentality, kmeny jsou to sršaté, sveřepé a poťouchlé. Mezi jedinou kladnou vlastnost Moravanů patří bojový duch, hraničící téměř s militantností. Dokumentuje to jejich bojové heslo: „Na nepřitela se dobře připravime. Když tam nebode, hrr na něho. Když tam bode, tož cóvnem.“

Oficiálně Moravané tvoří asi třetinu obyvatelstva České republiky. Moraváci vedou prostý a bohulibý život, jen stále kverulují, jak je „Pepíci, Cajzlové, Čížci“ vykořisťují. Paradoxní je, že všechny důležité funkce ve státní správě obsadili oni a nejparadoxněji se jeví fakt, že Čechům vládnou z českého hlavního města. Toho si dlouho nikdo nepovšimnul, došli na to až Bobošíkovci. Zemanovci o tom sice moc dobře věděli, Moraváků mají přehršel, ale tvářili se, jakože nic. Až to prasklo, přišli s tím, že jim tuto myšlenku ukradla Bobošíková.

Jen Bobošíková odhalila, že jde o moravské spiknutí. Za každou cenu muselo být zabráněno restauraci Velkomoravské říše. Praotec Čech i Libuše se obraceli v hrobě. Blaničtí rytíři odrezovali a brousili meče, už to bylo neúnosné. Varovných symptomů tak bylo mnoho.

Vzepětí národa po tomto šokujícím odhalení bylo až patetické, připomínalo národně osvobozenecké hnutí z devatenáctého století. Sociální sítě byly zahlceny nadávkami tisíců a tisíců rozzuřených Čechů. A tito lidé se nezištně skládali na stavbu zdi. Ten dal korunu, ten dvě, někdo i deset! Ani na Národní divadlo nebylo vybráno tolik peněz, jako dal Lukoil a další drobní dárci na stavbu Zemanova monumentu – VELKÉ ČESKÉ ZDI. Tenkrát skutečně pravda a láska zvítězily nad lží a nenávistí. Shoda napříč politickým spektrem zavládla nad českou kotlinou a moravskými hvozdy. Češi doufali, že se zbaví vlezlých Moravanů, ti zase v duchu věřili, že gigantická stavba vyčerpá Českou ekonomiku (jako by to ještě více šlo) a po zhroucení hospodářství jim tak Čechy spadnou samy do klína. Stavět proto chtěli všichni.

Úsvit Tomio Okamury rozhodl o stavbě Velké české zdi ve všelidovém referendu. V referendu, které mělo velkou účast, se 99,99% lidí vyslovilo pro stavbu zdi neb národ uvěřil, že je Tomio zbaví všech těch hajzlů, o kterých mluvil ve volební kampani. Referendum bojkotovali jen oni hajzlíci, kterým Tomio spílal. I ostatní politické strany chtěly zabodovat, a tak každá přispěla svým dílem k dobru věci. Přispěly tím, co umí lépe než ostatní partaje.

O výběrové řízení se tak postarala ČSSD. V jejím transparentním výběrovém řízení vyhrála stavební firma Rath & Salačová s.r.o., protože se na scéně nečekaně objevil ukradený losovací počítač. Po vylosování vítězné firmy byl počítač záhadně ukraden podruhé. Horký favorit ODS, stavební společnost Íčkostav a.s., byl v losovačce vyřazen ze soutěže. Stavbu může doktor Rath klidně řídit mobilem z vězení, to je ten nejmenší problém. V rámci ducha opoziční smlouvy byl stavební dozor svěřen úderné operační jednotce „Kobra 67“ (rok narození pana Ivana Langera je 1967) naverbované z GIBS a Ministerstva vnitra. Takže se jednalo pouze o elitní policisty. A proč ne? Když nerozumí policejní práci, proč by stejně dobře nerozuměli stavařině?

Každá zeď má dvě strany. Politické šarvátky se strhly o to, kdo je bude hlídat a kterou stranu. Zeď ještě nestála a strany se již rvaly o prebendy. I zde nakonec došlo ke konsensu. Východní stranu zdi dostala SPOZ. Vychází z tradic ruských kozáků. I oni uměli střežit hranice carství. Pohraničníci a bachaři v jejich řadách s tím mají také velkou praxi. A když by bylo nejhůř, mohli by se obrátit na soudruhy z KSČM. Ti by pozvali sovětské poradce, nebo ještě lépe, soudruhy ze Severní Koreje. Po odborné stránce bylo tedy vše v pořádku. Hlídky SPOZ byly vybaveny kulobrokovnicemi a ručními granáty. Velitelé hlídek měli navíc pancéřové pěsti a airsoftové pistole (lepší špuntovky), to kdyby se na jejich prezidenta řítil nějaký atentátník.

Západní strana zdi připadla Bobošíkovcům, hnutí „Ruce vzhůru!“ Ti naopak vycházeli z tradic Chodů střežících západní hranici. Bobošíkovci nesnáší cizáky, jsou proti aristokratům. Lomikarovi z Evropské unie dodnes neodpustili, co provedl českému Kozinovi. Bobošíkovci jsou humanističtější než SPOZ, proto měli jen narkotizační pušky. Dále byli vybaveni volebním programem paní Bobošíkové, což bylo ještě nebezpečnější, než ty uspávací zbraně. Ideologie „Ruce vzhůru!“ je vskutku smrtící. Na vzdálenost několika kilometrů dokáže srazit člověka k zemi tak, že ten padne jako podťatý. Takže otázka humanismu je potom diskutabilní. Nicméně jiní Češi opravdu humanisté byli. Jedním z největších se stal i celosvětově známý Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. V anglickém překladu CHRISTOPHER THE BASTARD FROM AFTER SPOONS AND WITHOUT SATELLITES (Neznámý Mistr z Internetu).

TOP 09‰ sehnala na stavbu Evropské peníze. S nejlepším ministrem financí v Evropě to byla hračka. Další výhodou bylo, že stavební náklady se platily s-Kartou, tedy bezhotovostně a transparentně. Ale ani TOP 09‰ nechtěla hrát v ostraze nové hranice druhé housle. Proto si pan Kalousek několika projevy, které by mu záviděl i Benito Mussolini a několika telefonáty policistům vydupal i tuto prestižní záležitost. Hranice tak navíc byla ze vzduchu střežena po zuby vyzbrojenými letouny CASA-Vlasta. Taková soukromá Kalouskova Luftwaffe. V každé CASA-Vlastě seděl pilot Tvrdík z ČSSD. Neptejte se, jak to Kalousek dokázal. Já nevím. Prostě to tak bylo. Tvrdíci byli vybaveni univerzálními Kalouskovými padáky. Pochopitelně i každá CASA-Vlasta je měla. A to tři, takže nešla sestřelit, vždy dokázala bezpečně přistát.

ODS se svým chabým volebním výsledkem přišla všem k smíchu, a tak byl její návrh, že vybuduje pod Velkou českou zdí obrovský tunel okamžitě smeten ze stolu. O tunel se postarají jiné strany. I návrh pana Knoblocha z ODS, že když budou Moravané izolováni, bylo by od vlády moudré, aby po vzoru USA byly v rezervacích zřízeny herny a kasina, jako pro indiány, byl přijat vlažně. Herny nebudou.

Ani Zelení nebyli příliš úspěšní s nápadem osadit hranici neprostupným, trnitým, avšak zeleným živým plotem. Vláda by nevěděla, co si počít s biomasou, která by tam vznikala, když už paní Jacques není zelená. Také druhý pokus Zelených postavit plot dřevěný a ekologický se neujal, neb všichni si ze školy pamatovali, jak Národní divadlo, ten svatostánek kultury, lehlo popelem. Zeď proto musí být z kamene a cihel.

To hnutí ANO 2011 zabodovalo. Nekonvenčně, neformálně, originálně, jako ve volbách. Po celou dobu stavby dodávalo trestancům koblihy a vodňanská kuřata, takže ti lotři z SPOZ se vlastně měli jako na zámku. I návrh hnutí ANO proto prošel hladce.

KDU-ČSL měla v plánu ihned po dokončení stavby požádat o navrácení Velké české zdi v rámci restitučního zákona zpět do majetku církve. Bylo jasné, že jí v budoucnu bude vyhověno. A tak i tento požadavek se nesetkal s žádným odporem.

I Piráti si přišli na své. Po již funkčním kanálu Dunaj – Labe – Odra dodávali stavební materiál z dovozu, zejména mramor pro stavbu penzionů předáků SPOZ, a něco málo nepálených cihel i na Velkou českou zeď.

Romové byli stavbou Velké české zdi zpočátku přímo nadšeni. Objeví se přece nové pracovní příležitosti. Když ale zjistili, že na zdi nebude nic železného, tak o stavbu ztratili zájem. Naprostou nechuť k jakékoli práci vysvětlovali svým přepracováním. Jediný, kdo stavbu zdi pozoroval nevraživě a s nenávistí, byli Sudeťáci. Ti nikdy neměli Čechy rádi a také jim vadilo, že se Češi zbaví Moravanů, kteří Čechům roky škodili.

K újmě všech Čechů budování Velké české zdi skončilo podle bonmotu Viktora Černomyrdina (ruský politik): „Chtěli jsme to udělat co nejlépe, ale dopadlo to jako vždycky.“ Je vidět, že česká a ruská mentalita mají mnoho společného.

Ani za 20 let zeď nebyla dokončena, ač byla třikrát dražší a stokrát menší, než ta čínská. Někdy i cesta může být cílem. KDU-ČSL tak s restitucemi neuspěla. A jak by mohla. Během budování se vlastníkem Velké české zdi stala akciová společnost z Kajmanských ostrovů, firma Rambula Co. Ltd. Ta uzavřela s Českou republikou výhodnou a nevypověditelnou smlouvu na dalších 99 let. Zeď bude státu pronajímat za jednu miliardu korun ročně. Kdo za tím stojí, nezjistí ani švýcarská prokuratura, česká se o to ani nepokusí. Stejně půjde o anonymní akcionáře.

Že stavba byla ošizena, také dokázat nešlo. Stavební deníky jednotka Kobra 67 někam zašantročila a řeči o tom, že na stavbě nebyl použit žádný cement, byly přičítány pomluvám konkurence (Íčkostav a.s.), která neuspěla ve výběrovém řízení. Doktoru Rathovi se ve vězení vybila baterie mobilu, takže s médii přestal komunikovat. Nikdo tak nic nevěděl. Jasno do toho jako obvykle nevnesl ani JUDr. Ivo Ištvan. Nebyly důkazy. A to, že při slavnostním zahájení provozu Velké české zdi a jejím křtu láhev šampaňského prorazila ve zdi díru, ještě větší, než měl Titanik, bylo zdůvodňováno tím, že ona láhev byla z moc tvrzeného skla. Měřítka kvality jsou někdy velmi subjektivní. Ta trhlina byla skutečně neopravitelná. Nedokázali si s ní poradit ani falešní angličtí asfaltéři. V naprosté apatii zoufalství bylo proto rozhodnuto, že se Velká česká zeď postaví znovu. Deset metrů od té první.

Na konci první stavby tak nebyla ani zeď, ani peníze, nebylo vůbec nic. Ivanu Langerovi narostl hřebínek, a tak opět prohlásil, že za to někdo půjde bručet. Takové Ivanovo prahnutí po nedosažitelnu.

Historický závěr je tedy takový: Velká česká zeď (Czech-Czechia) byla budována 20 let a nikdy nebyla dokončena. Stavba začala za vlády prvního imperátora, Zemana Sjednotitele. Stavěli ji statisíce členů SPOZ. Měla znesnadnit polokočovným Moravanům podnikání loupeživých nájezdů do státní správy. Při stavbě byl použit nekvalitní stavební odpad. Velká česká zeď je vidět, jen když stojíte těsně před ní. Invazi Moravanů ale také nezabránila. Stejně jako její čínský vzor byla k ničemu s jedním rozdílem: Ta česká nejde využít ani pro turistiku.

Kde domov můj, to nevím. Jelikož jsem napůl Slovák (pozdravuji pana Babiše) ihned po zveřejnění tohoto článku jsem požádal o politický azyl na Slovensku.

Autor: Dušan Navrátil | pondělí 4.11.2013 16:01 | karma článku: 22.09 | přečteno: 1575x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jakub Beznoska

Tak se Rath nakonec dočkal...

Už to vypadalo, že Rathova kauza vyšumí do ztracena a trestu se bývalý hejtman nakonec vyhne. Není tomu tak...

26.6.2019 v 20:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 1 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Jsem příšerná lochneska

Už musím s pravdou ven. Jsem příšerná, mám břicho, mám stále ta ohromná prsa, prasklou kůži na noze a rozseknutý palec z moře. Nechávám si růst vlasy, takže chodím totálně neučesaná, vypadá to moderně. Nemám gelové nehty atd. atd.

26.6.2019 v 17:53 | Karma článku: 9.31 | Přečteno: 234 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Načeradské obžerství aneb Já ten kolotoč nechtěla strhnout (fotoblog)

Jestli máte rádi jídlo jako já, pořiďte si chalupu pod Blaníkem. Jsou tu totiž výborné hospůdky s domácí kuchyní za super ceny (oproti Praze) a hlavně skvělé letní akce (jen budu asi muset kolem toho Blaníku začít brzo běhat).

26.6.2019 v 15:46 | Karma článku: 14.48 | Přečteno: 353 | Diskuse

David Vlk

Kdo pojede k moři, tomu držka shoří.

Slunko je potvora,takže až se budeme vracet zpět, bude celá naše rodina vypadat jako výprava imigrantů ze Sýrie a já jediný budu zarudle bílý s odlupujícími se třásněmi sloupané kůže, jak svlékající se had škrtič.

26.6.2019 v 14:11 | Karma článku: 25.01 | Přečteno: 839 | Diskuse

Miroslav Dekař

Ratíškovické vystěhovalectví do Ameriky – firma Baťa a její vliv na život obce

„A u firmy Endicott and Johnson, kde pracovalo mnoho Slovanů, Slováků a Poláků jsem viděl šest set domků pro dělníky, každý měl sedm nebo osm pokojů, zahrádku, koupelnu, vodovod, elektrické osvětlení a parní topení...

25.6.2019 v 21:14 | Karma článku: 15.13 | Přečteno: 388 | Diskuse
Počet článků 120 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2484

Motto: Nikdy nesoupeř s blbcem. Stáhne tě na svou úroveň a tam tě převálcuje svými zkušenostmi.

Boj s blbostí se nedá vyhrát, ale musí se vést.
 

Najdete na iDNES.cz